Mezinárodní den za odstranění rasové diskriminace
V dnešním článku se společně zaměříme na stále aktuální téma, a to rasovou diskriminaci. Společně se vydáme napříč minulostí a podíváme se, kde se vlastně rasismus zrodil, zamyslíme se nad jeho podstatou a také se vydáme do Šluknovského výběžku, kde je aktivita rasismu trvalou hrozbou a předmětem sporů.
Kde se vlastně zrodil rasismus a co to je? Stručně řečeno, rasismus je nadřazenost jedné rasy nad druhou rasu i když definice rasismu není jednoduchá. Rasismus je poměrně dost stará záležitost. Zrodil se v antickém Řecku a Římě, kde se poprvé lidé mohli setkat s rozdělováním na lidi s bílou a tmavší pletí. Rasismus jako takový rozlišuje celkem tři rasy, a to bílou, černou a židy. Židé měli od nepaměti díky rasismu těžký život, protože narozdíl od lidí s tmavou pletí nesměli téměř nic. Kdysi bylo "soužití" s jinými menšinami (ono je tedy i dnes) označeno termínem sociální Darwinismus, kdy se neposuzovalo jen společenské postavení, ale posuzoval se i vývojový stupeň (ironicky nazvaný evoluční vývoj). Co je tedy podstatou rasismu? Zjednodušeně řečeno, je to způsob jakým ukázat slabším, že oni jsou jen rasa, nýbrž bílí že jsou lidé a tudíž jsou pány "všeho tvorstva". Existuje proto docela logický úkaz. V Americe, kde se rasismus projevoval asi nejvíce, byly obyvatelé tmavé pleti většinou chudí rolníci (samozřejmě, ne všichni, někteří byli faráři, lékaři a pod.), kteří hospodařili na skromném pozemku, kdežto bílí byli většinou úspěšní živnostníci (lze tohle považovat za rasismus?), kteří vydělávaly milionu dolarů. Ano, možná to zní příliš kriticky vůči lidem bílé pleti, ale bohužel tohle je krutá pravda. Mezi asi nejagresivnější projevy rasismu patřilo vymezování míst v prostředcích hromadné dopravy, ničení kostelů, zabíjení reverendů, zákaz vstupu do kin a divadel a pod. Mohl bych pokračovat výčtem dalších a dalších zákazů, neboť jich bylo skutečně nemálo. Také vznikla skupina lidí, kteří si oholili hlavy a dali si název White power (nechvalně známé hnutí Bílá síla), s trochou nadsázky lze říci, že to byli předchůdci dnešních neonacistů.
Nyní se pojďme konečně zaměřit na Šluknovský výběžek, který je dějištěm nepokojů mezi romskou menšinou a bílými lidmi.
Šluknovský výběžek (něm. Schluckenauer Zipfel (Böhmisches Niederland), polsky cypel szluknowski) se nachází v severní části okresu Děčín a tvoří severovýchodní část Ústeckého kraje. Na státní hranici, poblíž Bukové hory, katastru osady Severní, která spadá pod Lobendavu, se nachází nejsevernější místo České republiky, které má zeměpisnou šířku 51° 3' 20" severní zeměpisné šířky. Šluknovský výběžek je také místem, kde se Česká republika nejvíce přibližuje moři. Baltské moře je od něj vzdušnou čarou 300 km. Je charakteristickým územím styku a překrývání kultur tří oblastí: české, saské a lužické.
Šluknovský výběžek je zajímavý a bohatý na události od starověku, přes pravěk, novověk, období první republiky, až po období první a druhé světové války.
Situace se začala ve Šluknově vyhrocovat přibližně v roce 2011, kdy se sem začali stěhovat romské rodiny a původní občané je nechtěli přijmout mezi sebe a de facto se tak nestalo až do dnešních dnů. Přítomnost romů zapříčinila masové demostrace a ani dnes se nedá říct, že klid.
Děkuji za pozornost a přeji krásný zbytek dne