Halloween nebo dušičky?

Halloween nebo Dušičky?

Kolik řečí znáš, tolikrát jsi člověkem. Zde by se spíše hodilo, kolik svátků slavíš, tolikrát jsi člověkem. Listopad je časem vzpomínání na naše zemřelé. Každý svátek se slaví trochu jinak. Pojďme se podívat na ty nejznámější - Halloween, Den mrtvých a Dušičky.

Halloween - Má původ v Irsku a ve Skotsku. Vznikl zkrácením All Hallows Eve (v překladu předvečer Všech svatých ). Provázela ho dlouhá vigilie (bohoslužba), kdy se lidé modlili ke svatým, kteří se měli přimluvit u Boha. Věřili totiž, že světci a svatí se mohou u Boha přimluvit za mrtvé příbuzné a ulehčit jim tak spočinutí na onom světě. Vychází z Keltské oslavy nového roku - Samhain. Keltové totiž věřili, že právě noc z 31. října na 1. listopadu je hranicí mezi světem živých a mrtvých. Věřili, že v tuto dobu se vracejí mrtví na jedinou noc do světa živých. Byli to právě Keltové, kdo začal dlabat dýně a vyrábět děsivé masky. Ty měli sloužit lidem, kolem kterých procházeli mrtví (ne všichni mrtví byli totiž hodní - záleželo na okolnostech za jakých člověk zemřel a také na tom, jaké povahy byl za života). Lidé díky maskám splynuli s davem mrtvých a ti je nechali být. Katolická církev se marně snažila tento svátek vymýtit, nakonec to ale vzdala, protože lidé navzdory výhrůžkám katolických představitelů tento svátek slavili dále.

Irští a Skotští imigranti tento svátek dovezli do USA, kam odjeli za prací a lepším životem. Američané z tohoto svátku vytvořili komerční svátek, plný děsivých kostýmů, masek a svícnů z vydlabaných dýní. V Americe se tento svátek slaví koledováním dětí, kdy dětí chodí od domu k domu a sbírají bonbony od lidí, kteří jim otevřou, jako odměnu za štědrost lidí připojí básničku. Těm lidem, kteří neotevřou a jsou doma vyvedou nějakou lumpárnu. Například natřou kliku dveří pastou na zuby. 
Pořádají se bujaré večírky v těch nejstrašidelnějších maskách, které je člověk schopný si představit a soutěží se o nejlepší masku. Jiní lidé slaví komorněji v teple domova a pohodlí obývacího pokoje, kde si pouští horory s touto tématikou. Oblíbenou činností bývá dlabání dýní do tvarů strašidel a vkládání svící do nich.

Těmto dýním se říkalo Jackovy dýně. Ten podle legendy prodal svoji duši ďáblu za láhev alkoholu (holdoval alkoholu a byl pro svoji vášeň schopný udělat cokoliv). Jack, ale prozřel a ďáblu se vzepřel. Ten si jeho duši stejně vzal a nechal ho bloudit po světě, aby na své pouti viděl, dal mu lucernu z vydlabané dýně s děsivým obličejem a do něj mu vložil uhlík, aby ho hřál a svítil mu na cestu.

Halloween tedy, jak vidíme vůbec není o truchlení nebo smutku za zemřelé.


Den mrtvých - jde o svátek slavený v Mexiku. Oslavuje se od 31. října do 2. listopadu. Španělsky se tento svátek nazývá Dia de Muertos - den mrtvých. V Mexiku jde o nejoblíbenější a nejvýznamnější svátek, který je chápán jako shledání mrtvých s živými. Zajímavostí je, že tento svátek se slaví přímo u hrobů zemřelých. Lidé zdobí hroby květinami (dospělým dávají květiny rudé, dětem bílé), dávají na hroby jídlo a pití, které také přímo u hrobu konzumují. Přitom tančí a zpívají v kostýmech a maskách. Také vyrábí oltáře na které dávají fotografii svého zemřelého příbuzného a okolo oltáře rozloží potraviny.
Mexičané jsou velice pohostinní lidé, proto tento piknik se zemřelými trvá několik dnů. Po tomto svátku mají Mexičané dobrý pocit z toho, že se zemřelými pojedli a popili.

Památka zesnulých, lidově Dušičky - Jde o křesťanský svátek, který se slaví 2. listopadu. Den předtím se slaví svátek Všech svatých. 
Dušičky vznikly v 11. století ve Francii. Tahle doba se také nazývá dobou očistce. Lidé začali věřit, že duše zemřelých, dříve než se dostanou k Bohu musí projít očistcem, kde se musí zbavit hříchů, které spáchali za života. Na den zesnulých se smí duše vrátit z očistce mezi živé, aby si trochu odpočinuly a mohli se setkat se svými živými přáteli a příbuznými. Lidé vkládali do svícnů namísto vosku máslo, aby si duše mohly ošetřit rány z očistce. Hned za svítání se duše musely opět vrátit do očistce.

V domácnostech bývalo prostřeno u stolu o jedno místo navíc. To kdyby duše zemřelého navštívila rodinu. Také se nesmělo přes den zametat, aby se duše nevyplašily.
Dnes Památku zesnulých slavíme návštěvou hřbitova a ozdobením hrobu květinami, věnci a svíčkami. 
Já osobně mám tento svátek moc rád. Miluji ten klid na hřbitově, kdy se každý ztiší a vzpomínají v tiché modlitbě na své milované zemřelé. Hřbitov je ozářen mnoha světélky a ten klid kolem je balzám pro duši.