I vy máte nyní zármutek. Uvidím vás však opět a vaše srdce se zaraduje a vaši radost vám nikdo nevezme.
V onen den se mě nebudete již na nic ptát. Amen, amen, pravím vám, budete-li o něco prosit Otce ve jménu mém, dá vám to.
Až dosud jste o nic neprosili v mém jménu. Proste a dostanete, aby vaše radost byla plná. (Jan 16, 22-24)
Radost bývá definována jako příjemná emoce, vznikající v reakci na úspěch či zisk u jednodušších, emocí schopných tvorů (např. člověk), a na prožitek čisté lásky a sounáležitosti u těch na vyšší úrovni. Trvalejší a intenzivní forma radosti je pocit štěstí. Radost je často provázena úsměvem nebo smíchem.
Co nám tahle definice říká? Nic, moc, říkáte si. Tohle přece zná každý z běžného života. Dítě dostane novou hračku a má z ní radost. V práci se nám podaří splnit pracovní úkol a máme z toho radost. Zkusme se ale zaměřit na Janovo evangelium v úvodu článku. Co nám tohle evangelium říká? Na tuto otázku už není tak snadné odpovědět. Jan se nám snaží skrze své evangelium sdělit fakt, že bez Boha člověk nemá nikdy radost, nebo alespoň ne doopravdy.
Pokud nenosíme Ježíše uvnitř svého srdce, nemáme se z čeho radovat. Pokud se ale v modlitbě obrátíme k Bohu skrze Pána Ježíše, Bůh vlije radost do našich srdcí a my se budeme mít skutečně z čeho radovat. Kristus nám také skrze Janovo evangelium vzkazuje, že ten, který bude prosit o cokoliv skrze otce Boha, ten to dostane.
Bůh je milosrdný a slitovný, nemá zájem lidem škodit, jen nás lidi nechává, abychom Ho o to poprosili.
Já například po létech nezdravého stravování začal jíst zdravěji a přidal pohyb v podobě procházek, v nejbližší době chci začít běhat. A i tohle je důvod proč Pána prosit. Mám okolo sebe spousty lidí, kteří jedí často maso, cestou do práce jezdím kolem fasfoodu, těch nástrah je příliš mnoho. Proto budu prosit Pána, aby mi dal sílu vytrvat aby se mohly dostavit výsledky, a já abych měl radost.
Všem, kteří jsou nyní na cestách nebo dovolených vyprošuji u Pána šťastný návrat domů.