Mé nejmilejší píši tuhle báseň,
v duši cítím, jak polévá mě pot jako horká lázeň.
Mé nejmilejší chtěl bych tuhle báseň dát,
svoji nejmilejší chtěl bych v noci hřát.
Mé nejmilejší bych chtěl tuhle báseň věnovat,
tebe má lásko, budu navždy milovat.
Navždy milovat a ctít,
dokud nepřestanu žít.
Tahle báseň patří jen Tobě, má nejmilejší,
má lásko ze všech nejkrásnější, mé světlo duše nejvzácnější.
Ty, má nejmilejší, jsi mě uhranula pohledem,
v tu chvíli jsem jako trefený velkým kamenem.
Tvůj pohled, Má nejmilejší uzdravuje raněné,
láska a porozumění vyvěrají z tvých očí,
jako z životadárného pramene.
Má nejmilejší lásko,
krásná, rozkvetlá sedmikrásko.
Chci Ti povědět pouze dvě slova, jež pro mě mají cenu života.
MILUJI TĚ