Vánoce - svátky klidu a míru

Vánoce - svátky klidu a míru

Po roce tu zase máme svátky klidu a míru - Vánoce. Neznám člověka, který by se na Vánoce netěšil. Není nic krásnějšího než vůně cukroví, kapra a bramborového salátu. Proč se Vánoce slaví snad nemusím říkat. 

V téměř každé domácnosti se od rána gruntuje, vaří rybí polévka (jsou i tací, kteří i v tento slavnostní den připravují vepřové nebo hovězí), na plotně se smaží kapr, předem smířený se svým osudem. Zdobí se stromeček, balí se poslední dárky a třeba se jde na procházku po které krásně vytráví. Nejkrásnější jsou ale dětské oči, rozzářené pod náporem dárečků. Vím o čem mluvím, sám sice dítě nemám, ale moje maličká neteřinka pokaždé, když pod stromečkem něco najde září jako sluníčko. Zrovínka, jako dnes. 

Někteří z nás, ale mají i své skromné tradice. Například já a můj hodně dobrý dlouholetý kamarád. Máme společnou tradici, leč skromnou, ale zato kouzelnou. Každý rok, před štědrým dnem chodíme na pivo, moc často se nevídáme, a tak alespoň v tento slavnostní čas se snažíme si na sebe udělat čas. 

Na závěr mi dovolte, popřát Vám, čtenářům, fanouškům a zvědavcům jen to nejlepší co se dá o Vánocích přát - lásku, zdraví a hodně dárečků pod stromečkem. Těm, co letos zlobili přeji, aby pod stromečkem nenašli Santovo lejno. Tak, Vše dobré a někdy na shledanou. 

Do komentářů mi můžete v několika větách napsat o Vašich skromných tradicích.